1. kolo světového poháru MTBO, MS U23 a ČP v kulisách světové akce
“To byste chtěli jet taky, bylo to moc pěkný,” …“Myslim, že ten vysokej les, kde byla v mapě louka nevyrost přes noc,” …“Tam už sem byla úplně uvařená, tak jsem si myslela, že už je to ten vrchol kopce…nebyl,” …“Ta třetí mapa už byla moc.”
Mnoho zážitků a vyčerpané svaly si domů vezli účastníci uplynulých závodů v Maďarsku. Ať už jste se účastnili českého poháru, světového poháru, MS U23, nebo přijeli sbírat body do World Masters série, víkendové počasí přálo každému a nabídlo ideální bikové podmínky.
Úvodní rozjetí na mapě á la “tak třeba takhle to nakreslim” vyvolalo více otázek než odpovědí …ohledně nedonapojených cest, neexistujících rozhraní porostů, chybějících vedení nebo třeba speciálních mapových značek pro sjízdné oblasti. Nezbývalo než se na to vyspat a počítat s čímkoli. Úvodní sprint už nemohl déle čekat.
Sprint pro všechny
Silniční závod probíhající ve stejné oblasti odložil start až na odpolední hodiny a karanténa, která se uzavírala ve 14:30 pro poslední startující juniory v českém poháru, trvala poctivé tři hodiny. Světový pohár jel totiž první, až pak startovala elita s juniory, kteří jeli stejné tratě.
U vesnice Barnag, tam, kde se láme svah padající k Balatonu, nabídl typický maďarský terén vcelku pěkné sprintové tratě. Zarostlé lesy, polootevřené plochy a sypká podložka na cestách doprovázely všechny závody prodlouženého víkendu. K mapě měli závodníci své výhrady, především v těch nejkomplikovanějších sekcích by snesla vylepšení, ale celkově byl závod pěkně postavený a prověřil především fyzické schopnosti. Vítězové obou kategorií stihli závod objet něco málo pod 25 minut. V ženách se do dvacáté čtvrté minuty vešly první čtyři závodnice v čele s Nikoline Splittorff z Dánska a v mužích byl Jonas Maiselis jediným s časem pod 25 min. Do následující minuty se ale poskládalo hned sedm dalších závodníků. Mezi nimi i Jan Hašek na třetím místě se ztrátou 11 vteřin a Vojtěch Ludvík se ztrátou 15 vteřin. “Byl to rychlý závod, udělal jsem pár zaváhání hlavně z důvodů neviditelných kontrol zastrčených do keřů, ale nic závažného, nevyvaroval jsem se ani jednoho pádu, který mě stál pár vteřin, ty se mi možná staly ve finále osudnými a nestačil jsem na ty nejlepší. Over all spokojenost se závodem,” popsal svůj závod bronzový medailista. Do TOP 10 se ještě vešel Kryštof Bogar se ztrátou 1:13, což mu vyneslo devátou příčku. Nejrychlejší Češkou byla Martina Štěpánková, která ale startovala v rámci českého poháru a svým časem by dosáhla na 12. pozici v poháru světovém. Z českého týmu se nejlépe umístila Rozálie Kuchařová na místě čtrnáctém se ztrátou 2 minut.
Pro první mistrovské tituly sezony v rámci MS do 23 let si dojeli Iris Aurora Pecorari (ITA) a Hannes Hnilica (AUT), kteří se oba v rámci SP umístili na stříbrných pozicích. Náš Jakub Račanský si dojel pro čtvrté místo, Tuma dojel čtrnáctý. Naše děvčata se pěkně seřadila na 5. – 8. příčce v pořadí Mulíčková, Kurečková, Ryglová, Fišerová.
Zatímco tratě světového poháru vedly po hraně svahu směrem na východ ke zříceninám hradu Pécsely, závod českého poháru směřoval na západ do prostoru, kde se dalo lépe namotat tratě pro více kategorií. Závodníci svěťáku ho využili také, ale až při závěrečném longu.
Middle a long
Druhý závodní den se menu rozdělilo. ČP servíroval hlavní chod v podobě longu, SP šel cestou postupného navyšování a na druhý den se podával middle. I pro tenhle závod probíhala společná karanténa a kupodivu to nebyli žádní nezkušení zelenáči, kdo přijel minutu po uzavření. Naštěstí to organizátoři vyřešili šalamounsky, udělali karanténu v karanténě. Nejmenovaní tři závodníci českého poháru byli uzavřeni na samotku, dokud neodstartoval poslední závodník SP. Pak byli vpuštěni k ostatním a mohli odstartovat do svého závodu.
Middle už závodníky zavedl do kopcovatější části terénu. Trať obsáhla jak zajímavé volby, tak fyzické i technické pasáže. Mapě by se opět dala některá sporadická místa, která vytvářela lehkou neférovost, vytknout, ale na to už asi byli všichni připraveni. Například K18 v ženském závodě umístěná mimo cestu v lese byla zábavnou vsuvkou. Především druhá mapa po přejezdu silnice nabídla jednu zajímavou volbu za druhou jak pro ženy, tak pro muže. Až rozbory postupů rozkryly, někdy překvapivé, nejvýhodnější varianty. Závod to byl nejen zábavný, ale i nemilosrdný. Neobešel se bez mnohých pádů. Do sčítání škod se propsala sedřená těla, zlomená sedla, rozpletená kola a bohužel i zasádrovaná ruka finského závodníka.
V ženách se až do čtrnácté kontroly držela na čelních příčkách Martina Štěpánková (startující v rámci ČP). V prudkém stoupání ale udělala stejnou chybu jako Nikoline Splittorff a odbočila pod kopcem, místo na kopci. Na závěr ještě zvolila zrádnou volbu z prava na K19, kde bylo obtížné najít tu správnou cestu, a propadla se tak výsledkovou listinou ještě o něco dál. V ženách se nejlépe umístila Adéla Ryglová na 17. místě. Reputaci tak museli zachránit muži….A to se zase povedlo. Vojtěch Ludvík se na 12. kontrole dostal do vedení a už se nepustil. Nad Hannesem Hnilicou zvítězil o 15 vteřin, třetímu Fabianovi Bettegovi naložil minutu a 22 vteřin. Druhým nejlepším Čechem byl Jiří Hradil na dvanácté příčce se ztrátou 3:25. “Middle byl o poznání lepší než sprint, i když nepřesnosti v mapě či zvláštně umístěné kontroly přetrvávaly. Některé výjezdy byly opravdu výživné a přišlo mi, že téměř stojím, ale přesto mezičasy ukázaly, že se tam nejelo dobře nikomu. Chyby jsem dělal spíš menší. Past na mamuty (fakt velká neoznačená díra uprostřed cesty viditelná až na poslední chvíli) v jednom z posledních postupů nás překvapila skoro všechny,” zhodnotil sobotní závod Vojta.
Long českého poháru využíval stejný prostor (pro delší tratě rozšířený o prostor sprintu) a měl i podobné rozvržení jako middle elity. Jedna smyčka kontrol po startu, sjezd k výměně mapy, na jeden kopec, na druhý kopec, zpátky, sjezd vesnicí, chytit správnou odbočku, ještě jeden kontrolní kopec nahoru a sjezd do cíle. Kopce byly pro všechny stejně prudké, jediná atrakce, co pohárové tratě vynechaly, byla zmíněná past na mamuty.
Long a middle
V den třetí se disciplíny opět promíchaly. SP zakončoval long, ČP middle v novém terénu a Elita s juniory startujícími v rámci ČP se longu vyhla zcela a jela druhý middle, což mnoho účastníků nadšeně vítalo.
Dvě výměny mapy, převýšení v druhé polovině tisícovky, žár téměř letního slunce a pořádná porce kilometrů před sebou. Taková byla předpověď blízké budoucnosti závodníků SP. Stejná náročná cesta do karantény jako v sobotu odradila i některé z nejvýkonnějších cyklistů a většina týmu uvítala výjezd na startovní kopec auty….na longu se kopců beztak každý užije do syta.
První dvě mapy projížděly již známé terény z předchozích dvou závodů. Nachytávkou tak byly mimo jiné i zdánlivě podobné volby, které ale mají jiné správné řešení než předchozí den. Folklórem už se stala nepřehledná místa v mapě, se kterými závodník tou dobou sice už počítá, ale stejně ho rozhodí, když má v plánu realizaci postupu “pojedu po silnici a na začátku louky vlevo“ a v realitě jede po silnici a místo louky je tam vysoký les.
“Na první výměně jsem dojel o 3 minuty Hannese Hnilicu, což hodně potěšilo. Od počítače to může vypadat, že jsem jel bezchybnej závod, ale Hannes by mohl potvrdit, že jsem přejížděl odbočky a zastavoval víc, než by bylo zdrávo. Na závěr jsem vystřihnul ještě špatnou volbu, kterou jsem ztratil 45s, naštěstí to ale nic neovlivnilo. Zdá se, že nohy jsou po jaře ve Španělsku a Portugalsku docela rozjeté,” popsal svých 108 minut a 42 sekund na trati Vojtěch Ludvík, vítěz nedělního závodu. Noah Rieder ze Švýcarska na něj ztratil 2:52 a pravděpodobně i ke svému překvapení vystoupal na stříbrnou příčku. Stříbrný medailista z předchozích dvou závodů Hannes Hnilica tentokrát bral bronz se ztrátou 3:31. Zlato ale bral v kategorii U23, pro kterou byl long mistrovským závodem. Jakub Račanský se v mistrovském závodě umístil na 4. příčce.
Ženský závod ovládla švédská závodnice, která se přes zimu určitě neválela na gauči. “Ona mě dojela, já se jí chtěla chytit, ale to prostě nešlo, to byl úplnej robot,” komentovala setkání v lese s Elvirou Larsson Rózka. Z Liveloxu je její fyzická dominance ještě zřetelnější. Na druhou hvězdu letošní sezóny a stříbrnou medailistku Iris Auroru Pecorari z Itálie si najela 2:53. Na třetím místě, o tři minuty a 48 vteřin pomalejší, byla Celine Wellenreiter ze Švýcarska, která výsledkovými listinami konstantně stoupá rok co rok. Nejlepší českou závodnicí na Longu je Rózka Kuchařová na 15. příčce. V rámci MS U23 si druhé páté místo vyjela Markéta Mulíčková. “Dvě pátý místečka, ještě že jsem tak mladá. Jediná záchrana, když přijde na výsledkovou listinu,“ shrnula svůj víkend Marky na svém Instagramu. Šesté místo si v longu U23 vyjela Adéla Ryglová.
Závod Českého poháru prozkoumal novou část prostoru “za silnicí“. “Bylo to pěkný, to byste chtěli jet taky,” zněl komentář směrem k reprezentantům. “Nepochopili jsme teda tu růžovou oplocenku, ale novej mapovej symbol včely byl roztomilej,” popisovaly závod další komentáře. Po 58 minutách a 18 vteřinách na trati zvítězila Martina Štěpánková v ženách, vítězství v mužích bral Radek Laciga za 56:21
Takže: Bylo to pěkný, to byste chtěli jet taky. Tak třeba zase za rok u Balatonu. A nebo už v pátek ve Vizovicích!
