Jana Smutná - dvě zlata z MS veteránů
Na veteránském mistrovství světa v Polsku se Jana Smutná stala dvojnásobnou veteránskou mistryní světa. Běhala v kategorii W60, která byla po kategorii W65 nejvíce obsazená. Na startu ve W60 bylo 150 závodnic.
Na úvod pár otázek k WMOC. Úvodním závodem byl sprint. Tam jsi obsadila pátou příčku. Jak se ti závod líbil? Našla bys tam tu půlminutu, o kterou jsi byla za vítězkou?
Finále bylo oproti kvalifikaci více mapové a zajímavější. Myslím, že jsem vyloženou chybu neudělala, jenom jsem byla běžecky pomalejší. Ať se na postupy dívám znovu jak chci, půl minutu tam nenajdu.
Druhým finálovým závodem byla střední trať. V jakém terénu se běžela? Je něco takového u nás?
Celý závod byl v rovinatém terénu s hustou sítí cest a různých porostů, celkem podobný našim východočeským lesům. Větší výhodu měli určitě závodníci startující na konci startovního pole. V poslední třetině trati byly v lese hustníky a dost vysoký podrost (vysoké žluté kytky), ve kterém se tvořili vyběhané pěšiny mnohdy až ke kontrole.
První místo jsi získala s poměrně velkým náskokem minuty a půl. Bylo to od tebe bezchybné nebo tam ještě byly rezervy?
Po zkušenostech z modelu, kde byly špatně čitelné rozhraní porostů, jsem šla začátek velmi opatrně a podařilo se mi jít hustníkovou pasáž bezchybně. Prostředek trati byl jednoduchý a spíše běžecký. A v závěru už jsem měla vyšlapané cesty, ale i tak jsem musela jít důsledně směrově. Mapově i běžecky dobrý závod.
Dlouhá trať byla v kopcích. Jak si ti ten závod líbil?
Naše trať byla postavena tak, že se daly problematické pasáže oběhnout. Hodně tedy záleželo na správné volbě postupu. Proto se mi závod celkem líbil a les mi připomínal oblast Zlína.
Druhou zlatou jsi vyhrála s obrovským náskokem, druhá za tebou zaostala skoro čtyři minuty. Jak to šlo?
Volila jsem hodně obíhačky, ale i přesto se mi na jednom postupu povedlo odběhnout po špatné cestě a znamenalo to cca 2minutovou chybu. S ostatními závodníky jsme se po doběhu shodli, že se nám občas průseky a cesty v lese ztrácely pod nohama, což byla právě i ta moje chyba, kde jsem na cestu spoléhala a důsledně jsem si nepohlídala směr.
Podle ohlasů, které jsem slyšel, bylo toto mistrovství opravdu pěkné. Jak jsi to viděla ty?
Organizačně to pořadatelé určitě zvládli dobře. Lesní terény měly své nepěkné pasáže, a tak hodně záleželo na tom, jak to měly jednotlivé kategorie postavené. Spoustě závodníků, kteří měli větší část v problémových pasážích, se tratě moc nelíbily. Některé tratě například nejmladších veteránů byly hodně fyzicky i mapově náročné, protahané hustníky a roklemi a moc závodníci si tak neužili hezčí části lesa.
Už jsi předtím běžela nějaké WMOC?
Ano, mám jich za sebou 5, nejvíc se mi zatím líbilo to na Slovensku.
Příští rok je veteránský šampionát v Japonsku chystá se tam celá řada závodníků z Česka, Pojedeš obhajovat svá vítězství?
Ano, pojmeme to jako rodinou dovolenou a trochu Japonsko procestujeme.
A jak se těšíš na WMOC do Česka, do Mariánských Lázní v roce 2029?
Terén kolem Mariánek z pár závodů znám a určitě to bude zajímavé, takže ráda poběžím.
A ještě pár otázek z jiné orienťácké oblasti. Když jsme spolu před více jak 20 lety dělali rozhovor, řekla jsi mi, že bereš orienťák jako skvělou relaxaci a běháš pro radost. Platí to stále?
Ano na 100%.
Vidím tě skoro každý víkend na závodech. Baví tě to stále?
Určitě ano, ale už na všechny závody nejezdím a spíše si vybírám zajímavé a oblíbené terény.
Kolik za rok absolvuješ závodů?
Bude to cca 20 – 25 za rok.
Jsi poměrně úspěšná. Projevily se tvoje sportovní výsledky při vyhodnocení nejlepších sportovců na místní úrovni (město, okres)?
Ano, když získám medaili na veteraniádě, jsem většinou vyhodnocena na okresní akci Sportovec roku.
Jak vůbec podporuje město Vamberk místní orienťáky?
Vychází nám vstříc při organizaci závodů Východočeského poháru a dostáváme dotace na činnost oddílu.
Můžeš mi říci, jak trénuješ?
Snažím se si celkově udržovat kondici. Jezdím na kole (hlavně do práce), 2x týdně chodím cvičit, občas proběhnout nebo v týdnu na naší Orlickou ligu a v sobotu nebo v neděli jezdím na závody. Žádný speciální běžecký trénink nemám.
Před těmi 20 lety jsi mi říkala, že ve Vamberku trénuješ žactvo. Ještě to platí?
Ve Vamberku momentálně žádné žactvo bohužel nemáme. Jsme tak trochu oddílem veteránů.
Jak jsi se vůbec k orienťáku dostala?
Na základní škole nás jednou vzal na závody pan učitel Langr a orienťák se mi zalíbil. Začala jsem chodit v Rychnově do kroužku, kde byla skvělá parta a trenéři a společně jsme pak objížděli všechny možné závody.
Moc děkuji za odpovědi a přeji řadu dalších úspěchů (nejen ve sportu).
