Správným směrem s Luckou Dittrichovou
Jak se Lucka po úspěchu na MS v Janově vyrovnává s pozorností médií? „Beru to spíš pozitivně, že se tím náš sport dostává do povědomí ostatních a může se zviditelnit,“ říká Lucka, které se – jako jedné z mála – podařilo hned prvním rokem mezi dospělými navázat na skvělé výsledky z juniorských let. Čím to je, to ani Lucka sama úplně netuší. „Možná tím, že jsem do této sezóny vstupovala trochu jako outsider a nebyla na mě žádná očekávání,“ vysvětluje s tím, že vlastně ani žádné zásadní změny v přípravě před novou sezónou neudělala. „Možná je právě klíčová ta konzistentnost a postupné kroky,“ přemýšlí.
Jaké má Lucka aktuálně podmínky pro svou přípravu a jak se liší od těch, které měla v juniorské kategorii? Jak zvládá sport na poloprofesionální úrovni se studiem na VUT v Brně, kde studuje Stavební fakultu? Co ji vlastně vedlo k výběru technického oboru? A přemýšlí, že by se mu pak věnovala i v praxi?
Co Lucku žene ke skvělým výkonům, které při sledování v televizi vypadají v jejím podání tak nějak jednoduše? „Jsem soutěživá, baví mě závodit… a asi uznávám, že technicky jsem na tom docela dobře,“ přiznává s úsměvem. Může to být tím, že se orienťáku věnuje od útlého dětství, byť v Kroměříži, kde terénů na trénink není zase tolik? „Možná právě proto jsem si každé příležitosti na mapě vážila a snažila se z ní vytěžit maximum,“ uznává a doplňuje, že trénování ji obecně baví a vlastně ani nemá neoblíbený typ tréninku.
Jaké má Lucka a celý repre tým ambice na mistrovství Evropy v Litvě po „medailových žních“ z léta? S jakým výsledkem bude spokojená v individuálních závodech a s jakými cíli půjde český tým do štafet?
A co by Lucka poradila mladším orientačním běžcům, jak by měli k orienťáku přistupovat? „Mít kolem sebe spoustu kamarádů, což je tady orienťácká komunita. A hlavně aby se k tomu člověk nenutil a dělal jen to, co ho baví.“
