Český tým pro MS 2005

Nejprve k samotné nominaci. V sobotním nominačním závodě potvrdili Markéta Jakoubová i Jarda Rygl pozici favoritů a přidali se podle očekávání k týmu jako první. Divoké karty, se kterými se pro tyto dvě stálice české scény počítalo v případě, že jim nominačky nevyjdou tak úplně, se tím pádem uvolnily pro někoho dalšího. V nedělní brutální klasice, s terénem velmi podobným tomu, co nás pravděpodobně čeká na Slovensku, si nominaci vyjeli Monika Topinková a Ctibor Podrábský. Divoké karty (či řečeno přesněji návrhy trenéra schválené komisí reprezentace) pak získali Radek Laciga a Bára Hančíková. Vzhledem k jejímu nízkému věku jsem se také rozhodl, že nepojede celý program MS a soustředí se jen na middle a případně i na štafetu. Long místo Báry pojede Eva Hašková, která s námi na slovensko pocestuje také jako fyzioterapeutka.

Prvních pět míst v nominaci bylo postupně obsazeno na základě objektivních nominačních kritérií zveřejněných před sezónou. U divokých karet jsem se při rozhodování snažil myslet trochu do budoucna, a tak jsem z řady vyrovnaných kandidátů na 6. místa v týmu volil ty mladší.

A jak tedy vidím jednotlivé závodníky a jejich šance na MS? Vezměme to po pořádku – dámy mají přednost.

Hana LaCarbonara (1976)

třetí účast na MS, bronz ze štafety 2002, 5. místo middle 2004, 4. místo long 2002

Vloni jasná jednička na MS, výborná jak fyzicky, tak mapově. Zkušeností má na rozdávání, když jí závod sedne, může porazit koho chce. Jednoznačně má potenciál na individuální medaili.

Michaela Lacigová (1981)

druhá účast na MS, 14. místo middle 2004
Výborná v jarních závodech ČP, dlouho vedla průběžné pořadí, ale od Plzeňských 5ti denních se trochu hledá. Pokud se na MS vyvaruje zbytečných chyb, může zajet velmi dobrý výsledek, v sezóně dokázala porazit i obě loňské mistryně světa.

Markéta Jakoubová (1976)

třetí MS, bronz ze štafety 2002
Zdravotní problémy z loňského MS jí bohužel komplikovaly i zimní přípravu a jarní závody ČP. Na 5ti denních už ale jezdila v obvyklé formě a nominačky s přehledem vyhrála. Stejně jako Hanka má velké zkušenosti, které jí snad poskytnou potřebný klid. Také ona má minimálně na první desítku a pokud jí to sedne, tak i na víc.

Olga Lepšíková (1971)

poprvé na MS
MTBO se věnuje poměrně krátkou dobru, ale z pěšího OB má s velkými závody své zkušenosti, takže by se jí na MS nemuseli klepat kolena trémou. Dokáže jezdit vyrovnané závody s Hankou a na MS může velmi příjemně překvapit nejen sebe.

Monika Topinková (1980)

poprvé na MS
Velmi mladá závodnice si velmi dobře poradila s nervozitou nominačního závodu. Na MS by měla hlavně nabrat zkušenosti a nasát atmosféru velkého závodu. Určitě velká naděje pro české MTBO do budoucna.

Bára Hančíková (1988)

poprvé na MS
Další česká naděje do budoucna. Na MS od ní očekávám totéž co od Moniky, tedy klidné závodění bez zbytečné nervozity s cílem nabrat co nejvíce zkušeností. Vzhledem k náročnosti programu MS pojede pouze middle a případě štafetu.

Eva Hašková (1973)

poprvé na MS
Fyzicky naprosto výborná, mapově velmi dobrá, nominační závod ovšem nezvládla hlavou. Model a kvalifikace longu by jí měli pomoci v nalezení potřebného klidu pro sobotní finále. V něm pak může být velmi příjemným překvapením.

Následují pánové

Lubomír Tomeček (1979)

podruhé na MS, stříbro ze štafety 2004, 4. místo long 2004, 7. místo middle 2004

Loňské výsledky na MS a famózní finiš štafety jsou nejlepší vizitkou. Na pohár se letos příliš nesoustředil, ovšem když potřeboval zajet, zajel. Velmi vyrovnaný závodník, který má na to, být mistrem světa.

Jarda Rygl (1970)

potřetí na MS, 2x stříbro ze štafet, 4. místo long 2002
Jarda je stálice českého MTBO. Vyhrál v podstatě všechno, co vyhrát šlo, chybí mu jen individuální cenný kov z MS. Slovenské terény by mu měly sedět, tak doufám, že nejen já doufám, že se konečně dočká. V Bruntále byl ve velmi dobré formě, pokud vydrží, může také myslet velmi vysoko.

Martin Ševčík (1976)

podruhé na MS
Pari je nejlepší cyklista z českého týmu, to se ví už dlouho a nikdo o tom asi nepochybuje. Podle mého názoru dozrál i mapově, jarní pohárové závody jezdil daleko vyrovnaněji než v minulých letech. Také on má na první desítku, a pokud bude terén MS jezdivý, tak i na mnohem víc.

Radek Ticháček (1978)

Podruhé na MS, stříbro ze štafety 2004
I když MTBO jezdí teprve druhým rokem, vyhrál jarní část poháru. Díky týmové podpoře má nové kolo, tak se mu snad vyhnou loňské technické problémy. Jako jeden z vítězů RockyMana má všechny předpoklady prosadit se v brutálním kopcovitém terénu.

Ctibor Podrábský (1970)

Poprvé na MS
Na MS jede poprvé, ale o jeho zkušenostech není třeba pochybovat. Stejně jako Jarda byl v reprezentaci MTBO od jejích začátků a stejně jako Radek má na to prosadit se v náročném terénu slovenských hor. O jeho závodnickém srdci svědčí i to, že nedělní nominační závod vyhrál, přestože poslední kontroly objížděl s prázdným zadním kolem.

Radek Laciga (1982)

Poprvé na MS

Velmi mladý závodník, na MS jede podobně jako Topinka s Bárou hlavně sbírat zkušenosti. Přesto může překvapit – v poháru už několikrát dokázal porazit zbytek reprezentantů. Doufejme, že se mu vyhnou technické defekty pramenící z jeho ostrého stylu jízdy.

Štafety

Tradiční medailová disciplína. Šanci mají určitě holky i kluci. Složení jednotlivých štafet už mám sice trochu v hlavě, ale zejména z rozložení těch mužských mám tu hlavu velmi těžkou. Velká škoda, že štafety nejsou čtyřčlenné jako u většiny jiných sportů – tak vyrovnanou čtveřici závodníků jako my mají tak maximálně ještě Finové. Velká škoda podruhé, protože tři dobré závodníky mají naopak skoro všechny týmy. Medaile ze štafet tak není zdaleka nic jistého.

Celkové očekávání

Je velmi těžké a zároveň velmi snadné napsat, že očekávám nejméně jeden cenný kov ze štafet a nějakou tu individuální placku. Těžké proto, že vím, jak vysoko budou zejména individuální medaile, vždyť o ně bude usilovat 134 mužů a 69 žen. Lehké proto, že jsou to jen slova ťukaná do klávesnice – ty důležité věci se budou odehrávat ve slovenských lesích a jakákoliv slova snadno odvane jeden hloupý defekt. Snad jich bude co nejméně a těch medailí naopak co nejvíc. Konkurence bude ale velmi tvrdá ve všech disciplínách tak společně držme našim zástupcům palce, nebo je přijeďte podpořit přímo do Bystrice. Tak daleko to zase není.