ČP a MČR štafet u Poličky: tři bahnité závody ve 28 hodinách
Dva závody českého poháru a MČR Štafet proběhly za náročných podmínek u Poličky v lese v kolí vrchu Balda. Těžká zkouška to byla nejen pro závodníky, ale i organizátory.
Protože sobotní start byl naplánován na brzkou hodinu 9:30, deštěm prosycený vzduch a podmáčená louka u tábora Balda uvítaly první závodníky už v předvečer závodu. Přes noc ještě trošku vody spadlo a tak už v sobotní ráno bylo v podstatě jisté, že se všechny vozy z louky v neděli nedostanou bez pomoci Zetoru. Před touhle taškařicí nás ale ještě čekalo absolvovat tři bahenní kůry.
Malý předkrm před MČR
Úvodní procedurou byl zkrácený middle. Kvůli odpolednímu mistrovství ČR ve štafetách stavitel zamýšlel zkrátit závod o 15-20%, aby všem zbylo dostatek sil na týmové souboje. Mokrého počasí se pořadatelé nebáli, neboť optimisticky prorokovali cesty, které dobře sají vodu a tedy dobrou sjízdnost i za mokra. Počasí s námi ale mělo jiné plány. Vody spadlo tolik, že to dobře savé cesty nebyly sto pojmout. Na většině z nich se vytvořilo pěkně klouzavé bahýnko. Ani probíhající lesní práce situaci nepomohly a množství cest a průseků bylo zaházeno prořezávkami. V tu ránu byla snaha o zkracování tu tam a časy vítězů se pro většinu kategorií dostaly zpátky na normál až přes.
V mužské elitě si náskok na zbytek startovního pole vytvořila trojice Hradil, Hnilica, Ludvík. Z nich nejčistší závod zajel Hradil, a to mu vyneslo třetí příčku. Nejvíce chyboval Ludvík, který ztratil 34 vteřin a minutu na 6. a 7. kontrolu. Hannes Hnilica z Rakouska zase udělal minutovou chybu na K3. Jinak se tahle dvojice o vítězství přetahovala během celého závodu. Souboj nakonec vyhrál Hannes o 4 vteřiny. V ženách byla první čtyři místa rozebrána už po klíčovém postupu na K12, kde vyhrál ten, kdo našel nejméně zaklackovanou cestu. Kdo vsadil na vizuálně nejkratší postup se zahrabal v prořezávkách a do druhé poloviny závodu si vezl tučnou ztrátu. Martina Tichovská se po minutové ztrátě na třetí kontrolu do vedení dostala na K7 a vítězství si dovezla až do cíle s náskokem 4:18 na druhou Lucii Nedomlelovou a 6:37 na třetí Rozálii Kuchařovou. Ve společných výsledkách s W20 Rozálii odsouvá Adéla Ryglová, která na Martinu ztratila 6:07.
MČR štafet po O
Poté, co obědová přeháňka doplnila vycákanou hladinu vody v loužích, bylo na čase znovu skočit do mokrých treter a postavit se na startovní rošt MČR štafet. Po lehce zmateném startu první vlny W21, M17, W150, OPEN, která dostala o 15 vteřin na šlukování mapy navíc už se startovalo jako po másle. Vyčkávající úseky u diváckého průjezdu fandily, co to dá, a v lese to byla pořádná honička. Tratě totiž nabídly velice kontaktní závodění. Farst bylo jen pomálu a vcelku blízko od sebe, takže i závodníci v lese měli docela dobrý přehled o tom, jak na tom jsou. Diváckou kontrolou i cílem jako první projely kategorie Open, následované čtyřčlenným vláčkem W21 v pořadí MTBO Hradec Králové (Ewa Haltof), Sportcentrum Jičín (Vendula Musilová), Austria MTBO team (Jana Hnilica) a TJ Stadion Nový Bor (Valerie Kamererová). Po druhém úseku se pořadí trochu promíchalo. Hradec Králové (Zuzana Jedličková) si první příčku udržel, na druhém místě, 1:20 za Hradcem, předával TJ Stadion Nový Bor (Natali Chamraďa) těsně před štafetou Rakouska (Michaela Gigon). Na čtvrté místo se dotáhla štafeta KOS TJ Tesla Brno (Markéta Mulíčková). Sportcentrum Jičín (Markéta Drobníková) do třetího úseku předávalo na pátém místě. I na třetím úseku to bylo napínavé. Lucie Nedomlelová pro MTBO Hradec králové náskok udržela a jak na diváckém průjezdu, tak v cíli byla první s celkovým časem 119:58. Martina Tichovská nejrychlejším časem vybojovala pro KOS TJ Tesla Brno stříbrnou příčku se ztrátou 2:34 a po dalších 21 vteřinách projela cílem Rozálie Kuchařová za Sportcentrum Jičín na třetím místě.
Ještě dlouho po dojezdu prvních úseků žen se čekalo na průjezd mužů diváckou kontrolou. Slova organizátorů “Stavěli jsme to tak, aby to Vojta Ludvík měl na 40 minut,” se ukázala být více než optimistická. Ano, Vojta Ludvík zajel nejrychlejší čas, stopky se ale zastavili na číslech 51:24. Přičteme-li průměrnou ztrátu “obyčejných smrtelníků” na Needyho, máme z toho průměrně hodinku na úsek. To bylo po zkráceném-nezkráceném dopoledním middlu velké sousto nejen pro závodníky. Všichni ale i tak šli do závodění s vervou a týmový duch fandících spoluzávodníků na průjezdu udržoval po celou dobu pěknou atmosféru.
Z prvního úseku předával nejprve tým Rakouska (Hannes Hnilica). Minutku za ním přijeli OK Jiskra Nový Bor (František Bogar) a SKOB Zlín (Jiří Hradil). Stejně jako v ženách, i v mužích si první štafeta udržela svoje místo až do konce. Ani Jan Svoboda, ani Kryštof Bogar před sebe nikoho nepustili a Kryštof projel cílem s náskokem 8:55 na druhé, v čase 161:53 – 40 minut nad směrným časem. Na druhou příčku se, podobně jako v ženách, z šestého místa po prvním úseku prokousala štafeta KOS TJ Tesla Brno ve složení Martin Ševčík, Martin Štěpánek, Jakub Račanský. Třetí příčku si uhájilo SKOB Zlín ve složení Jiří Hradil, Jan Graubner, David Chovanec se ztrátou 11:59.
V kategoriích dorostenců nastoupilo do závodu sedm štafet. Jen tři z nich ale dojely do cíle se všemi správnými terčíky. Zvítězila nejmladší z nich s věkovým součtem 42 let za MTBO Hradec Králové (Tomáš Macháček, Martin Šafář, Kryštof Horák). Na druhém místě se umístila štafeta Sporticus team (Radek Lesage, Vít Ouhrabka, Vojtěch Bednařík) se ztrátou 7:10 a na místě třetím štafeta MTBO ČZU Praha (Jenda Šňupárek, Lukáš Folprecht, Jonáš Bergl) již s obrovskou ztrátou. Štafet dorostenek se na startu sešlo pět, z nichž čtyři dokončily závod se všemi kontrolami. Vyhrála štafeta Sporticus teamu (Lisa Kalinová, Ella Kalinová, Šárka Rypáčková) se solidním náskokem 22:52 na druhou štafetu MTBO Hradce Králové (Dominika Kunartová, Lucie Jedličková, Lucie Macháčková). Na třetím místě dojel tým USK Praha (Mia Jirásková, Karla Müllerová, Viola Jirásková) se ztrátou 34:16.
Dlouhý den to byl nejen pro závodníky, ale také pro krabičky, které se před průjezdem posledních závodníků začaly uchylovat ke spánku a odmítaly orazit byť jen jediný další průjezd. V takové situaci poslouží sice zdlouhavý, ale analogový způsob ražení kleštičkami. Okolo sedmé hodiny večerní, kdy do pytlíku najížděly poslední třetí úseky, vypověděly službu i ty kleště. Možná se ulomily při zuřivém ražení, kdo ví. Každopádně jen ti pozornější ze závodníků je našli ležet v trávě u kontroly. Po tak dlouhé šichtě celé štafety by přece bylo škoda to disknout jen kvůli ulomeným kleštím. Prorazit papír polovinou kleští proti palci a hurá do cíle. S časem 263:48 projel cílem, za potlesku diváků přihlížejících vyhlášení, třetí úsek štafety Sokol Kostelec n.Č.l., která si tohle mistrovství vychutnala vážně do syta.
Ten večer se ticho kempem rozlehlo neobvykle brzy. Chladnou nocí bylo slyšet jen tiché předení nezávislých topení v karavanech snažících se vysušit promočené vybavení na další dlouhý den.
Zakončit víkend pořádým longem
Ne všichni účastníci tuhle MTBO verzi bahenních lázní náležitě ocenili a nedělní startovní koridory poněkud prořídly. Ti, kdo nevyměkli, byli ale náležitě odměněni. Podmínky v lese už nikoho nezaskočily. Zprávy o tom, kterým cestám je nejlépe se vyhnout, se roznesly už předchozí den, a tak zbývalo jen si vychutnat pěkně postavený long na kombinaci obou map z předchozího dne.
Obě elitní tratě nabízely dva podobné dlouhé postupy. Postup na pátou kontrolu byl na první pohled stejný, neměl ale zcela totožné řešení. Zatímco v ženách se jednoznačně vyplatilo vzít kolo na ramena a přeběhnout docela velké pole s poměrně vzrostlým obilím, v mužích byla stejně dobrá varianta najet na nejbližší asfalt, zalehnout za řidítka a valit, to co to dá. Postupy na desátou kontrolu měly variantu zleva po asfaltu a kopec přejet po čárkách, a variantu zprava po asfaltu přes kopec a po čárkách už jenom sjíždět ke kontrole. V tomhle případě bylo nejlepší moc nad tím nepřemýšlet a valit, protože obě varianty byly srovnatelné. Mužská elita si přeběh polem mohla vybrat ještě jednou při postupu na K19, a to s obměnou – běh polem do kopce. Tentokrát to byla jednoznačně výhodnější varianta. A jak to vypadá z GPS trackingu, díky tomuto postupu budou nejspíš zemědělci bádat nad vznikem záhadných čar v obilí. Že by splašené stádo jelenů?
Výsledky v elitních kategoriích dopadly následovně. Vojtěch Ludvík zvítězil s časem 105:59. Na trati ztratil především půlminutovým váháním nad postupem na pátou kontrolu a neochotou k běhu polem na K19. Objížděčka ho stála minutu navíc. Na druhém místě se umístil Vojtěch Stránský, který měl v závodě co dohánět. Ztratil dvakrát dvě minuty a jednou minutu a půl. V cíli mu na vítěze chybělo 3:55. Na třetím místě se umístil Jakub Račanský. Ten také doháněl chybky fyzickou zdatností. Ztratil minutu přejetím odbočky na K3, minutku čtyřicet prováhal při přeběhu na K18 a na minutku zabloudil v hustníku v samotném závěru závodu na K24. V cíli na vítěze ztratil 4:11.
V ženách svou oblíbenou metodou start-cíl vyhrála Martina Tichovská, která odjela čistý závod. S časem 102:50 si na druhou Ewu Haltof nastřádala 12 minut 27 vteřin. Ewa chybovala hned po startu, kde si přidala tříminutový běh hustníkem na rozehřátí. Na třetím místě se umístila Ema Doubková se ztrátou 13:22.
Jak bylo zmíněno výše, poslední dávky adrenalinu čekaly řidiče automobilů při vyjíždění z louky. Některá lehčí vozidla vyjela sama za napjatého pozorování majitelů podél stojících vozů, kteří narychlo propočítávali trajektorie bočního klouzání. Těžší karavany se neobešly bez pomoci Zetoru připraveného k akci po oba dva dny. Deštivý závodní víkend tak byl zakončen jak se patří.
PS:
