Jaký byl letošní Republikový festival žactva?
Oddíl Slavia Liberec orienteering se pořádání ujal již podruhé za sebou. „Zázemí jsme hledali docela dlouho a oslovili různé školy v okolí, ale není jednoduché najít zázemí pro téměř 400 účastníků se vším, co potřebujete. Jsme rádi, že nám na ZŠ Vrchlického vyšli vstříc,“ uvádí Mery Podrábská, ředitelka závodu, která se v libereckém oddílu věnuje trénování žáků. „Vloni jsme běhali i v lese nad Libercem, letos jsme vše nechali v blízkosti centra celé akce.“
Spousta účastníků si pochvalovala, že nebyly nutné žádné větší přesuny, a děti tak měly víc času jak na sportovní program, tak i na odpočinek.
Úvodní sprint se konal v zázemí poblíž stadionu Slovan Liberec – a k radosti mnohých kluků se běhalo i přímo na prvoligovém stadionu. „To jsem nečekal, že nás pustí i na stadion, bylo to super,“ nechal se v cíli slyšet můj syn Štěpán, pro kterého to alespoň byla náplast na kolizi této akce s fotbalovou posezónní rozlučkou.
Sobotní sprint a pětiboj
Prostor stadionu zároveň poskytl staviteli Janu Potštejnskému možnost, jak trať „obohatit“ o výběhy a seběhy po tribunách a o volby postupů zahrnující podchody pod tribunami. Honza Potštejnský je zároveň autorem mapy, kterou pro účely dětské akce zjednodušil, aby se žákovským kategoriím dobře četla. Výsledkem byly mapově velmi zajímavé a fyzicky náročné tratě. „Vzali jsme sem i mladší děti, které běhají druhým rokem DH10, ale i ty si s tím nakonec poradily a zvládly to,“ chválil své svěřence Honza Kolín, který přijel s jilemnickou výpravou reprezentující Východočechy. Sám měl možnost posoudit technickou náročnost, protože si zaběhl kategorii „Trenér“, kde se utkali dospělí, kteří děti na akci doprovázeli. „Jsem ráda, že jsem běžela, tratě byly opravdu povedené, to jsem na závodě pro děti nečekala,“ pochvalovala si i Martina Zvěřinová.
Po obědě a odpočinku měli pořadatelé pro účastníky připravený pětiboj. „Disciplíny jsme oproti loňsku změnili, aby si závodníci zase vyzkoušeli něco nového,“ upřesnila Mery Podrábská. A tak letos na závodníky – i jejich trenéry, kteří se opět hodnotili ve své vlastní kategorii – čekal letní biatlon, paměťák na koloběžkách (které si děti mohly půjčit už dopoledne v areálu sprintu a vyzkoušet si je), dále paměťová hra zaměřená na popisy kontrol nebo třeba již osvědčený orienťácký labyrint. Vše probíhalo v areálu školy v přilehlém parku a na hřišti. Večer následovala ještě týmová hra zaměřená na zeměpisné znalosti, a děti tak využily nejdelší letní den skutečně naplno až do tmy.
Nedělní štafety
Druhý den byly na programu štafety, které se běžely na mapě s názvem Hokejka – pojmenované po dlouhém paneláku nacházejícím se v této čtvrti. Této místní dominanty využil stavitel tratí Robert Heczko k vymyšlení zajímavých voleb postupů, zda “ hokejku“ oběhnout zprava nebo zleva. Neběhalo se jen na sídlišti, ale i v přilehlém parku a tratě byly opět zajímavé, dokonce i s diváckým průběhem. Nechyběly ani uzlové kontroly, které trochu ztížily dětem čtení mapy a orientaci v terénu.
„Štafety se mi moc líbily, včerejší sprint se mi úplně nepovedl, tak jsem rád, že se mi dnes dařilo,“ radoval se v cíli Honza Lauerman, jeden z nejmladších závodníků reprezentujících Vysočinu, který v kategorii H12 doběhl na prvním úseku na prvním místě. „Škoda, že Filip na druhém úseku zkazil motýlka a běžel ho obráceně. Nakonec jsme doběhli 4., ale i to je fajn.“ Závodníků, kteří měli problém s pořadím kontrol v motýlku nebo nějakou kontrolu vynechali, nebylo úplně málo, a tak byly nějaké štafety i diskvalifikované. I o tom ale orienťák je a je lepší dělat chyby a poučit se z nich teď než později na větších soutěžích.
Po doběhu proběhlo v centru štafet vyhlášení nejen štafet, ale i sobotního pětiboje a na závěr vyhlášení celkové, kde ti nejlepší dostali sladkou odměnu v podobě dortu. „Byla to krásná akce, skvěle uspořádané. Všechny týmy byly dobré, my měli docela výhodu i tím, že jsme byli spolu s Pražskou oblastí nejvíce početně zastoupení,“ uvedla Vlasta Zlesáková, jedna z trenérek Východočechů, kteří se v celkovém hodnocení umístili na prvním místě. „Moc se mi líbilo, že se každá disciplína – sprint, pětiboj i štafety – vyhlašovala samostatně a vždy 6 nejlepších, a potom i celkové hodnocení, takže si skoro každé dítě zažilo nějaký úspěch,“ dodala. A to je pro mladé závodníky a jejich motivaci běhat dál asi to nejdůležitější. Radost z vydařené akce a času stráveného s kamarády byla vidět snad na každém z účastníků.
Organizátorům patří velký dík za skvěle uspořádanou akci, příští rok předávají pomyslnou pořadatelskou štafetu do Olomouckého kraje.
