Historie

V Norsku se konají první známé závody v orientačním běhu. Osm běžců se vydalo na trať se třemi kontrolami a délce 10,5 km. Orienťák se od té doby začíná šířit hlavně ve Skandinávii.

21. října 1950 začíná historie orientačních sportů na našem území. V divadelním sále hotelu Moskva v Gottwaldově se sešlo 123 závodníků, aby po přivítání absolvovali kolektivní písemnou zkoušku. Už o den později, 22. října 1950 odstartoval od Chaty na Bunči v Chřibech první orientační závod za účasti 41 tříčlenných hlídek. Na trati (13,4 km pro muže, 5 kontrol) závodníky čekaly úkoly z topografie a praktické práce s mapou. V hlavních kategoriích zvítězila hlídka mužů z Gottwaldova (Obdržálek, Garlík, Polášek) a hlídka žen z Kroměříže (Rašťáková, Klimecká, Charvátová).

Rok 1952 byl pro orienťák v Československu v řadě věcí zlomový. Vůbec poprvé se totiž uskutečnilo Mistrovství ČSR a také první závod orientačního běhu v noci. Obě tyto akce zorganizoval klub TJ-Gottwaldov v Hostýnských vrších. Aby toho nebylo málo, ve stejném roce se na stejném místě uskutečnil i první závod lyžařského orienťáku.

Po deseti letech od prvního závodu v Československu se po velkých diskuzích začalo konečně závodit i individuálně. Do té doby se orienťák pořád běhal jen v několikačlenných hlídkách.

V roce 1961 vzniká v dánském hlavním městě Kodani Mezinárodní federace orientačního běhu IOF. Mezi deseti zakládajícími členy bylo i Československo, za které byl zároveň zvolen do prvního předsednictva Dr. Miroslav Hlaváček.

První velkou mezinárodní akcí bylo Mistrovství Evropy, které se uskutečnilo v Norsku v roce 1962. V jediné mistrovské disciplíně, klasické trati, startovalo 46 mužů a 23 žen. Mezi nimi i 4 reprezentanti Československa – Jindřich Novotný, Bohumil Zemánek, Věra Burýšková a Dagmar Čermáková.

Čtyři roky po prvním ME v Norsku se uskutečnilo i první orienťácké Mistrovství světa. Konalo se opět ve Skandinávii – tentokrát ale ve Finsku. Závodilo se na klasické trati a ve štafetách, celkem ve Finsku startovalo 93 závodníků z 11 zemí světa. Československo reprezentovali Eva Hohausová, Ludmila Kumbárová, Naděžda Linhartová, Dobruše Novotná, Gustav Barták, Svatoslav Galík, Alois Láznička, Jindřich Novotný a Antonín Urbanec. Obě československé štafety tehdy brali shodně šesté místo.

V roce 1968 vzniká svaz orientačního běhu a orienťák v Česku se tak stává samostatným sportem. Do té doby spadal pod svaz turistů a lyžařů.

Na 3. Mistrovství světa, které se konalo v lázeňském městě Friedrichroda přibližně 20 km od východoněmeckého Eisenachu, vybojovala československá výprava svou historicky první světovou medaili. O bronz se postarala štafeta mužů ve složení Zdeněk Lenhart, Bohuslav Beránek, Jaroslav Jašek a Svatoslav Galík.

Historicky 4. Mistrovství světa v orientačním běhu proběhlo 14. až 16. září 1972 vůbec poprvé v Československu. Hlavním dějištěm bylo rekreační centrum Staré Splavy na severovýchodním břehu Máchova jezera. V mužích startovalo 77 závodníků a v ženách 49 závodnic ze 17 zemí světa. Československá výprava zde získala svou historicky druhou bronzovou medaili. Vybojovaly ji ženy v závodě štafet ve složení Anna Handzlová, Renata Vlachová a Naděžda Mertová.

První orientační závod na horských kolech v Česku se jel 3. a 4. listopadu 1990 na Vysočině. Mezi orientační sporty byl ale MTBO oficiálně zařazen až roku 1993.

V roce 1991 proběhlo mistrovství světa v Mariánských lázních. Vůbec poprvé se na něm jako oficiální závodní disciplína běžela krátká trať.

V disciplíně trail-o se poprvé závodilo v roce 2004 ve Švédsku. Do Česka se trail poprvé dostal v roce 2005, první oficiální závody se pak konaly v roce 2006. Už v roce 2008 jsme ale v okolí Olomouce uspořádali Mistrovství světa!

Na Mistrovství světa v roce 2012 ve švýcarském Lausanne vybojovala česká mužská štafeta ve složení Tomáš Dlabaja, Jan Šedivý a Jan Procházka senzační zlatou medaili. Od té doby čekání české reprezentace na další medaili ze světového šampionátu stále trvá. Dočkáme se jí letos?

V dubnu 2025 Český orienťák slavnostně představuje svou novou vizuální identitu a jednotnou značku. Vstupuje tak do své nové moderní éry a snaží se udržet krok s dobou i ostatními sporty.