Radvanecká padesátka
Vladislav Lepšík je člověk, bez něhož si dneska tak akorát zašíváte dederón. Nebo možná ne, ale dnešní podobu by ten náš sport (myslím MTBO, ne veslování) získal o hezkých pár let později.
Vladislav Lepšík je klasa, opilec, proutník a výtržník s tak milým obličejem, že mu jeho lumpárny odpustí jakýkoliv hostinský kdekoliv na světe a ještě mu na cestu domů strčí za tričko pár příborů a pod paži minimax.
Vladislav Lepšík je srdnatý muž, jemuž se sport stal životním stylem.
Vladislav Lepšík je otcem vás všech, co navštěvujete tento server. Teda, u většiny ze čtenářů to myslím
obrazně.
A to všechno jsou dobré důvody k tomu, abychom měli Bážu pořád a pořád rádi, i když nás, jak sám napsal, už sleduje jenom z povzdálí a dohlíží, aby se jeho sportovní dítko nehrbilo.
Vladislav Lepšík se pořád stejně krásně culí jako sluníčko.
A jak tak v tom povzdálí sedí u stánku s pivem, najednou mu na krk skočila padesátka. Nevypadá na to, ale Pihelská matrika nelže. I nemohlo by býti pravdou výše psané, kdyby se Báža k tomuto aktu nepostavil
rázně a nerozehnal chmury bujarým veselím. Výše psané pravda je a bujaré veselí bylo. Kdo u toho nebyl, prohloupil. Kdo u toho byl a potřebuje si vzpomenout, může navštívit galerii od Miryho.
Mimochodem. Je-li Báže otcem MTBO, pak tu také, logicky, musí být nějaká matka MTBO. Pokud se dobře pamatuji, je to tak. A je příznačné, že jich je hned několik. Sice samí chlapi, ale plni mateřského citu. To tak nějak k tomu Bážovi sedí.
Autoři: Pavel Pekárek – text, Míra Rygl – foto
