S Jakubem Glonkem o srpnových sprintech v Číně a v Belgii

Jakub Glonek si veze z právě proběhlého Mistrovství Evropy v orientačním běhu v Belgii dvě čtvrtá místa.

Gratuluji k úspěšnému vystoupení na ME v Belgii. Na úvod bych se ale vrátil o necelý měsíc zpět, do Číny, kde proběhly závody World Games. Ty jsi doběhl ve velmi technickém sprintu ve veletržním parku u řeky Jiangxi sedmý. Byl jsi s tímto výsledkem spokojen?
Byl, ale vlastně zároveň nebyl. Před akcí jsem si dával za cíl skončit v elitní desítce, TOP6 by před závodem pro mě byl úžasný výsledek, na medaili jsem si určitě nevěřil. Nakonec ale byla docela blízko. Při závodě jsem udělal 3 velké chyby, na což na sprintech nejsem moc zvyklý. A i když to byl technicky extrémně náročný sprint, tak minimálně ta největší chyba byla dost zbytečná a bez ní by mi to stačilo na bronz. Takže spokojenost byla, ale mísilo se to s lehkým zklamáním.

O dva dny později jsi přispěl skvělým výkonem k bronzu české štafety. Podle slov řady lidí jsi byl základním kamenem medailového úspěchu. Jak závod probíhal?
Tam to už proti sprintu bylo úplně o něčem jiném. Vybíhal jsem na konci hodně početné skupiny, která mi na začátku pomohla proplout prvníma kontrolama ve skvělém tempu. Brzo jsem tak začal vidět kluky startující docela dost přede mnou a to mi dodalo další sílu a elán do závodu. A už před půlkou se mi k mému velkému údivu povedlo dotáhnou vedoucí duo Robertson-Gustafsson, s kterými jsem pak prakticky doběhl až do cíle. V posledních metrech mi už tedy lehce došly síly a na kluky jsem něco málo ztratil, ale v celém závodě jsem těžko mohl udělat něco lépe.

Co si z Číny vedle medaile odvážíš?
Hmotného nic, nejsem zrovna fanda nějakých památečních krámů, které bych měl potřeba kupovat všude v cizině. Různých zkušeností ale spoustu. Asi “nejsilnější” zkušenost bylo zjištění jaké to je závodit v tak extrémních klimatických podmínkách (a vlastně i jenom normálně žít). A trošku doufám, že už to nebudu muset znovu zažívat. Ze závodu ve štafetách jsem si pak dovezl slušné množství sebedůvěry, že mám na to běhat s těmi nejlepšími z nejlepších. No, a v neposlední řadě bylo zajímavé sledovat, jak funguje celá takováhle multisportovní globální akce. Trošku mě ale mrzí, že jsme neměli čas navštívit jiná sportoviště. Ta byla z “olympijské” vesnice příliš daleko a v našem nabitém závodním programu na to nezbyl čas.

Pojďme do Belgie. V úvodním závodě sprintových štafet jste doběhli na čtvrtém místě. Závod byl poznamenán celou řadou diskvalifikací, z 27 týmů jich dokončilo 12. Ty jsi běžel jako obvykle druhý úsek, pár chybiček se tam asi našlo. Jsi spokojen se svým výsledkem?
Já jsem se svým výkonem spokojen. Na rozdíl od Číny to nebyl takový wow výkon, ale svoje jsem si odpracoval. Ani si nemyslím, že by se tam našly nějaké chybičky, jen mi asi nohy v ten den nešly až tak dobře. Možná by mi pomohl kontakt s někým rychlejším, s kým bych byl schopen se vyvézt, ale bohužel okolo mě nikdo takový nebyl a tak jsem na nejlepší nějaké ty vteřiny ztratil.

Co říkáš umístění předposlední kontroly, kde to celá řada štafet diskla?
Já osobně jsem s ní neměl jediný problém a v mapě jsem ji uviděl na první dobrou. Sešlo se tam bohužel až moc rozdílných faktorů, které vedly k takovému množství diskvalifikací. Nejhorší asi bylo to, že kontroly byly v linii a kolečko bylo extrémně prořezané. Bylo to nešťastné a myslím že stavitele to určitě hodně mrzí. Pravidla to ale neporušilo, takže zodpovědnost je na bedrech závodníků.

Jak jste bramborovou medaili oslavili?
Ještě ve městě jsme rychle zašli na večeři. Víc než o oslavu ale šlo spíš o úsporu času. Ze sprintovek na ubytování jsme se vrátil před jedenáctou večer a druhý den hned následovala kvalifikace KO sprintu. Na žádné větší oslavy tak prostor nebyl.

Z kvalifikace KO sprintu jsi bez problémů postoupil. Ale ve čtvrtfinále jsi doběhl až šestý. Zklamání?
Kdo mě trochu zná a sleduje moje výsledky v KO sprintu (nejen mezinárodní, ale i v rámci MČR), tak asi výsledkem překvapený nebyl. Stejně tak ani já ne a jako zklamání bych to nehodnotil. K téhle disciplíně se mi pořád nepodařilo najít cestu a takticky jsem asi úplně mimo. Teď na ME jsem byl evidentně poslední, kdo se snažil prorazit cestou jít na čele maximální tempo od začátku. S tím jak jsem to proběhl jsem extrémně spokojený, naše čtvrtfinále bylo o více jak 20 vteřin rychlejší než všechna ostatní, ale asi definitivně se potvrdilo, že tímhle způsobem to nepůjde. Do příště se budu muset zamyslet a zkusit vymyslet něco jiného.

V jednom ze semifinálových běhů došlo ve finiši ke kolizi, kterou rozhodčí dlouho řešili. Jaký je tvůj názor na tuto situaci? Rozhodli rozhodčí správně, když posunuli Fina do finále nad počet a Švéda diskvalifikovali?
Všechno se to seběhlo rychle a těžko soudit. Já nevím, co o té kolizi řekli sami dotčení závodníci, což předpokládám bylo nejdůležitější pro rozhodnutí rozhodčích. Ani nevím, jestli Švédové třeba podávali nějaký proti protest, pokud ne a Švéd přijal svou vinu, tak to bylo rozhodně vyřešeno správně. Z nějakých záběrů sice vypadalo, že Fin možná brnknul nohou o nohu plůtku, ale všechny videa mohly být trošku zkreslené. Co je jediné jisté je to, že Švéd si vybral vnitřní stopu, kde nebylo dost místa a pak se začal přesouvat do vnější stopy ve chvíli, kdy už tam moc místa nebylo.

Tomáš Křivda skončil čtvrtý, co říkáš jeho výsledku?
No je to super výsledek. Trošku škoda, že je to opět ta brambora, ale on stejně bude spokojenější když tu medaili získá z jiné disciplíny než z KO sprintu. Každopádně to je ale povzbuzení i pro ostatní závodníky jeho typu, kteří nemají až tak extrémní rychlostní předpoklady, že s troškou štěstí jde na KO sprintu udělat dobrý výsledek. Jen je potřeba mít alespoň velmi nadprůměrnou tempovou výkonnost a s tou už se dá těm nejrychlejším konkurovat.

Posledním závodem byl sprint. Ty jsi z kvalifikace postoupil z třetí příčky. Věděl jsi v průběhu závodu, že to bude tak dobré umístění?
Vůbec jsem to netušil. Naopak po třech závodech a volném dni jsem se necítil vůbec ideálně a pocitově jsem se na trati trápil. Když jsem si pak ještě nebyl jistý dlouhou volbou, tak jsem trošku pochyboval o tom, jestli můžu nejít úplnou hranu. Nakonec jsem si dovolil pošetřit nějaké nepatrné množství sil a výsledek mě před odpolednem příjemně překvapil.

A přišlo odpolední finále, v kterém jsi zaběhl skvěle, čtvrté místo je tvým nejlepší výsledkem na mezinárodní scéně. Popiš nám trochu průběh závodu.
Na ME jsme občas neměli úplně ideální teoretickou přípravu, tady se ale povedla a správně jsme vytipovali místo startu. Mohl jsem tak sebevědomě vystřelit do závodu v plné rychlosti, jak to mám rád. První dva postupy jsem vyhrál a dodal si nějakou dávku sebevědomí. Na trojce jsem sice malinko zaváhal při obíhání živého plotu, ale celkově jsem tu první pasáž před dlouhým postupem proběhl plynule a byl jsem průběžně třetí. Co jsem ale nezvládl bylo naplánovat si ten dlouhý postup, bohužel jsem zvolil taktiku to prokličkovat co nejvíce u čáry a na kontrole nezastavovat, čímž jsem zavrhl ten nejlepší postup a na této špatné volbě jsem ztratil cca 10-15 vteřin. 
Dlouhý postup pak končil mapotočkou, takže nebylo moc co mapovat dopředu, využil jsem ale času alespoň k tomu, abych si nakoukal prostor za arénou bez kontrol. Koukl jsem kde jsou průběhy, kde jsou švábi, pochopil multilevel. Myslím, že to byl dobře investovaný čas. Při výměně jsem pak očekával, že následující postup bude volba do arény a když se mi nová mapa povedla chytit přesně s palcem na startu, dokázal jsem získat cenné vteřiny okamžitým vystartováním do uličky. Na průběhu jsem pak z reakcí komentátora a týmu pochopil, že to je zatím dost dobré, což mi dodalo bojovnost do druhé půlky.
Tam jsem si dokázal prolítnout všechny krátké postupy, jenom jsem trošku váhal před volbami. Na té první jsem dokonce na vteřinku zastavil, což já osobně dělám opravdu výjimečně. I přes lehce horší odběh se to ale vyplatilo a na dlouhé obíhačce jsem si namapoval zbylé kontroly před mapotočkou a na chvilku jsem už dokonce i mapu otočil (více než 2 kontroly před mapotočkou). Poslední dlouhou volbu jsem ale stejně řešil až na krátkém postupu před ní a tam zase dost váhal a trošku ztratil. Naštěstí jsem zvolil dobře, vyždímal ze sebe poslední zbytky sil a druhým mezičasem se posunul výrazně vpřed. Na konci jsem se už snažil jenom tlačit co to šlo, na moje poměry jsem ani moc neztrácel (po rychlých startech mi většinou ke konci síly dost ubývají), ale bohužel jedna vteřina mi tam chyběla.

Na medaili ti chyběla sekunda. V cíli jsi říkal, že to byl velký úspěch, ale trochu hořký. Tu sekundu bys tam někde našel?
Vteřinu bych tam samozřejmě několikrát našel. Na horších volbách, na dvou lehkých zaváháních, na nepřipravených dlouhých postupech v druhé polovině. Zároveň se ale dělaly mnohem větší chyby a těch jsem se dokázal vyvarovat. Možná nejvíce mě mrzí to zaváhání před trojkou, kde jsem věděl kam chci jít, ale pak jsem se lekl, jestli ten živý plot je průchozí a tak na dvě vteřinky si zastavil. Ale přesně o tom je ten sprint.

Ty jsi vynechal mezinárodní lesní sezónu a zaměřil ses letos pouze na sprinty. Jak hodnotíš nyní své rozhodnutí?
Rozhodně to byl pro mě správný krok. Už v roce 2023 jsem si ukázal, že vynechání lesního MS pro mě může být šancí na výborné výsledky, když jsem do poloviny závodu vedl sprint v České Lípě. A letos se to opět ukázalo, že mi tahle specifická příprava sedí. Na lesních závodech ve Skandinávii bych těžko mohl konkurovat nejlepším a takhle jsem byl po dlouhém roce bez světových závodů extrémně natěšený. Navíc jsem myslím člověk, kterému nevadí upřít všechny své ambice na jediný závod, dokážu s tím tlakem pracovat a většinou z toho pramení ty nejlepší výsledky.

Při pohledu do výsledků především u mužů je zřejmé, že dochází ke specializaci závodníků na les a na sprinty. U nás jsi to zatím jenom ty, v ostatních zemích je to ale více. Bude v budoucnosti ještě větší specializace?
Vždycky bude záležet na velikosti základny daného státu. U Skandinávců a Švýcarů se to dá očekávat ve větším, protože to pro určitou skupinu lidí bude šance, jak se dostat do týmu. Naopak u zemí jako jsme my si myslím, že ta specializace v tak velkém měřítku nebude. Vždycky bude tlak na to, aby ti nejlepší toho běhali co nejvíce. Umíte si představit, že by Křivdič začal běhat jenom jeden typ závodů a na druhý se vykašlal? Nebo kdokoliv jiný z aktuálního klučičího týmu? Všichni jsou schopni běhat pěkné výsledky na sprintu i v lese a vzhledem k tomu, že nemáme tak širokou základnu, tak je žádoucí, aby běhali všechno. Specialisté se budou objevovat pouze v případě, že v té druhé části budou výrazně zaostávat, jako například já technicky v lese nebo třeba Miloš rychlostně ve městě.

Ve sprintech je nyní nutná skvělá atletická průprava. Prozraď nám své osobáky na dráze.
Aktuální osobáky jsou 8:18 na 3000m a 14:26 na 5000m. Jsou to už ale pěkně fousaté rekordy, trojka z února 2023 a pětka dokonce ze září 2022. Věřím že mám aktuálně kapacitu na to je překonat, ale nesešel se závod, který by byl rychlý a sednul mi. Tak snad třeba příští rok, letos už na dráze nic neplánuju.

Sezóna ještě není u konce. V Česku jsou ještě v září a na počátku října vrcholné domácí závody (M ČR a Český pohár), na konci září je ve Švýcarsku poslední série Světového poháru, poběží se sprinty. Jaké jsou Tvoje cíle na toto období?
Hlavním cílem samozřejmě zůstávají závěrečné svěťáky. Díky 4. místu na ME jsem se posunul na dohled elitní dvacítky a rád bych o ni zabojoval. Naopak lesní závody v ČR, jak ČP v Jeseníkách, tak MČR na klasice už vynechám. Místo Jeseníků zkusím využít formu z ME na silniční desítce v Praze, kde bych rád zabojoval o nějaký pěkný čas. Mistrovskou klasiku pak vynechávám z čistě tréninkových důvodů směrem k závěrečným SP. Nemám moc v oblibě běhat klasiky ze sprintové formy a tenhle víkend by mě na několik dní slušně odrovnal, raději místo toho zařadím několik kvalitnějších tréninků, abych ve Švýcarsku mohl bojovat o co nejlepší výsledky. No, a pak samozřejmě nesmím zapomenout na družstva, tam budeme obhajovat dvě stříbra a je to víkend, na který se moc těším.

Děkuji za rozhovor a přeji řadu dalších úspěchů.