Dušan Vystavěl končí ve vedení IOF. Na co nejvíc vzpomíná?

Dušane, jak hodnotíš osm let svého působení v Councilu IOF?

Ono je to potřeba vzít trochu komplexněji. Do práce pro IOF jsem se zapojil už v roce 2007, kdy mě „uvedla“ do komise pravidel tehdejší advisorka našeho MS 2008 paní Unni Strand Karlsen z Norska. Jí patří tedy obrovské poděkování za usnadnění zejména v začátcích. Mé působení tedy nebylo jen těch 8 let v Councilu, ale celých 19 let práce pro IOF. Toto období hodnotím velice dobře, člověk se hodně naučil, spolupracoval s významnými lidmi (mj. se čtyřmi předsedy IOF). Stejným dechem však dodávám, že o orienťáku mě hodně naučilo PWT, zejména pořádání závodů v Asii. Tady zase patří poděkování Jardovi Kačmarčíkovi a Jorgenu Martenssonovi. A z práce v Councilu mně asi zůstanou nejvíc v paměti ty poslední dva roky, kdy jsem přicházel s různými myšlenkami a nápady, které se i podařilo prosadit. A nesmím zapomenout na období 2024 – 2025, kdy byla členkou Councilu také Terka Janošíková (Rauturier) a společně jsme tak mohli některé věci konzultovat v češtině (úsměv)

Kdybys měl říct nějaké téma, na které jsi hrdý, že se podařilo prosadit, nebo na kterém ses podílel a teď funguje, co by to bylo?

V samotném Councilu to nebyla nějaká zásadní věc (to ani moc nejde, na stěžejních věcech vždy spolupracuje více lidí), spíš taková drobná vylepšení, zjednodušení. Snad jsem trochu pomohl LOBu, který jsem měl 4 roky na starosti, s pomocí Trail-O skupině už to tak moc slavné nebylo. Hodně zajímavá byla v posledních dvou letech práce pro Event Supervisory Board (ESB), který schvaluje např. speciální pravidla světového poháru, případně různé výjimky. Nebo naší poslední prací byly například pravidla pro historicky první mistrovství Afriky v orienťáku, které by se mělo uskutečnit v příštím roce v Jihoafrické republice. Na co ale jsem skutečně hrdý – tak to je, že se mi podařilo uvést do života jednak Mistrovství Evropy univerzit a pak také Středoevropský pohár dorostu. Obě tyto akce mají za sebou úspěšných téměř 10 let a neustále se rozvíjejí – takže to vypadá, že to byl dobrý počin (úsměv).

Členem vedení IOF jsi byl ve velmi turbulentní době – ať již v covidových letech, tak v době války na Ukrajině. Jak jste taková složitá témata řešili?

Jednoduché to určitě nebylo. Co se týká toho covidu, tam si myslím,  že to svým způsobem paradoxně práci IOF Councilu vlastně pomohlo,  protože do té doby byla vždy čtyři prezenční zasedání za rok a někdy bylo složité se sejít a hlavně to stálo dost peněz. Teď po covidu se to právě díky tomu,  že se pracuje vzdáleně, ustálilo na velmi dobrém počtu – tedy 2 zasedáních prezenčních a 4–5 online zasedáních podle potřeby. Co se týká války na Ukrajině a restrikcí pro ruské sportovce, zde se IOF snaží respektovat doporučení Mezinárodního olympijského výboru. Chtěl bych zdůraznit, že IOF byla jednou z prvních federací, která se postavila proti startu ruských a běloruských sportovců, a to i proto, že na okupovaných územích začaly vznikat federace, které byly začleněny pod ruský svaz orientačních sportů, což je nepřípustné. 

Na dnešním zasedání kongresu IOF byly zvoleni noví členové, jedním z nich je i Daniel Wolf za Česko. Co bys mu do jeho práce popřál?

V první řadě mu blahopřeji. Popřál bych mu hodně elánu a entuziasmu do jeho budoucí práce. Dan je na tom velice dobře technicky, bude tedy mít s největší pravděpodobností na starosti jiné portfolio, než jsem měl já. Ale rozhodně ať se mu daří a ať renomé Českého orienťáku i nadále stoupá.

Věřím ale, že u orienťáků dál zůstaneš a určitě máš i nějaké další plány. Můžeš se s námi o ně podělit?

Ano, mám. V menší míře u orienťáckého „bafuňaření“ zůstanu. Chtěl bych pokračovat v práci pro středoevropskou pracovní skupinu, jejíž vznik jsem asi před 10 lety inicializoval. Dále jako technický delegát pokračuji v práci pro Evropskou asociaci univerzitního sportu (EUSA) – tady bych měl pokračovat až do roku 2030. A trochu bych se chtěl zapojit i do pořádání mistrovství světa neslyšících sportovců, které by mělo být v Olomouckém kraji v příštím roce. Spolupráce s neslyšícími je jednoduše skvělá a lidsky obohacující.

Dušane, moc děkujeme za tvoji nezdolnou energii a za celou Tvoji práci pro český i mezinárodní orienťák.