Jakub Chaloupský: Sprintovou kariéru ještě úplně nezatracuji
Kubo, velká gratulace k vítězství v KO sprintu. Jak pro Tebe závod probíhal a co rozhodlo o vítězství?
Závod probíhal dobře. Nejdříve postup z kvalifikace, což u mě není samozřejmostí, a pak i vcelku pohodlný postup ze semifinále. Self choice jsem vybral v obou finálových kolech správně, což byl určitě jeden z rozhodujících aspektů. V samotném finále pak o mém vítězství rozhodlo spíš „štěstí“ na předsběrce, kde Křivdič zakopnul. Přeskočil jsem ho a v tu chvíli získal rozhodující náskok několika metrů, který vydržel až do cíle.
Po závodě jsi říkal, že tě Tomův předčasný pád mrzí, protože ses těšil na závěrečný spurt. Věřil sis, že bys Křivdiče porazil i přímo v cílové rovince?
Těžko se to odhaduje takhle z pohodlí domova, když jsou nohy plně zregenerované. Musím ale říct, že jakmile jsem vydržel na Tomášových zádech přechod po zalamováku na předsběrku, moje sebevědomí na spurt určitě stouplo. Těším se na odplatu!
Čekal jsi vůbec před závodem, že bys mohl zvítězit?
Absolutně vůbec. Moje aktuální forma se nezdála být nikterak hvězdná. Obzvlášť když jsem se ve čtvrtek pozdě v noci vrátil z lesního soustředění v Litvě. Můj cíl byl splněn ve chvíli, kdy jsem stanul na startu finále. V den závodu mi to ale sedlo a fyzicky to tak stačilo i na ty nejlepší.
Začátkem roku jsi byl dva měsíce v Africe. Pomohly ti naběhané kilometry i teď v Třebíči?
Rozhodně mi nepomohly červené krvinky, které se mé tělo rozhodlo z neznámého důvodu eliminovat namísto toho, aby je v nadmořské výšce přes 2 000 m nabíralo. Naběhané kilometry se ale očividně neztratily. Africké prostředí je hodně inspirativní, co se tréninku týče, a kilometry tam ubíhají poněkud rychleji. Obzvlášť když se běhá ve skupině! Je možné, že se tam v budoucnu ještě párkrát vrátím.
Titul z KO sprintu je Tvůj první v kategorii dospělých. Jak vysoko tento úspěch řadíš vedle dalších úspěchů?
První individuální titul v dospělých se určitě řadí vysoko na mém žebříčku výsledků, ale pro mě vždycky budou hodnotnější ty lesní, jako například loňské stříbro z MČR v nočním a taky samozřejmě zlatý hattrick z družstev. Věřím, že nějaké ty tituly z lesa ještě posbírám, abych je mohl zařadit nad ten z KO sprintu!
Jak bys zhodnotil závod v Třebíči – jak po mapové, tak hlavně taktické stránce? A jaká byla atmosféra?
Technicky to byl opravdu velice zajímavý a komplexní terén. V kvalifikaci mi sice nechyběla plynulost, ale nechal jsem se nachytat na volbách, kde se určitě vyplatilo přemýšlet nejen o délce postupu, ale i o tom, jak je strmý kopec. Ve staré židovské čtvrti to bylo o trochu jiné. Tam to bylo hlavně o té plynulosti. I z tohoto důvodu jsem si cíleně vybíral zdánlivě plynulejší selfchoice varianty, což se nakonec vyplatilo. Takticky jsem nechtěl jít z úplného čela startovního pole, ale trochu se schovat za Glóňu, případně Křivdiče, kteří to tam na čele mají radši. Atmosféra v aréně byla fantastická! Věřím, že se minimálně stejný počet fanoušků sejde i na SP ve Vyšším Brodě (úsměv).
Jak už jsi říkal, dlouhodobě máš přece jen radši lesní disciplíny… Nepřesvědčil tě KO sprint o změně?
Nepřesvědčil, ale zatím svojí sprintovou kariéru nezatracuji. Celá ta sobota byla zábavná a užil jsem si ji skoro tak jako v lese. Obzvlášť když je shromaždiště na louce na kopci s výhledem a do toho svítí slunce! Tímto vítězstvím jsem si vyběhnul přímou nominaci na SP ve Švýcarsku, které nebylo původně tak úplně v plánu. Tam samozřejmě zabojuju o postup do KO rozběhů, ale je to trochu větší ořech než na MČR… Po SP se ale okamžitě vracím do plné lesní přípravy směrem k 10mile, která je jen o víkend později. S dalšími sprintovými akcemi (kromě MČR) tento rok již nepočítám.
Jaké máš tedy letos hlavní cíle v reprezentačním dresu?
Mé hlavní cíle se nachází až v druhém poločasu sezony. Ty se uskuteční ve Vyšším Brodě v srpnu a v Drusninkinkai (Litva) v září, kde se bude konat mistrovství Evropy. Na jaře se zaměřím primárně na zmíněnou 10milu a taky Jukolu.
A co v Česku? Kde – kromě zmíněného MČR ve sprintu – tě ještě uvidíme?
Letos to v kalendáři vychází tak, že bych měl stihnout všechna MČR. Svůj nový parádní oddílový sprintový ohoz na sebe ještě tedy několikrát obléknu. MČR na střední trati, dlouhé trati a NOB je pro mě srdcovka, takže tam se taky uvidíme!
Foto: Petr Kadeřávek
